Týnecké zakončení sezony

Za hnusného poprchávání dojíždím do Týnce nad Labem. V místní benzínce tankuju naftu. Podle papírového itineráře, co jsem si sepsal den předem skutečně nacházím kemp. Zdá se prázdný. Naštěstí je tady něco jako hospoda a co je důležité je otevřená. Tam se od obsluhy dozvídám jednak že jsem tady správně a dále že Ondra s loděma už je tady v kempu. Dávám si nealko, kdybych potřeboval přeparkovat. Postupně se seznamuju s dalšími přijíždějícími pádlisty. Objevuje se Ondra a jdeme se ubytovat do vyhřátého párty stanu. Na programu je promítání, jak jinak, o mořských kajacích. Jako motivačka to není špatné. Klábosíme a postupně odpadáváme do spacáků. Jsem z týdne nevyspalý, jdu si lehnout celkem brzy.

Ráno je pořád hnusně, fouká vítr, mrholí a je zima. Soukáme se do obleků a vyplouváme. Zjišťuju že mé neoprenové rukavice jsou naprd. Jednak v nich nedokážu fotit, což by až tak nevadilo, ale hlavně se mi ukrutně klouže pádlo a nemůžu kvůli tomu zabrat. Nezbývá mi než pádlovat bez rukavic. Je mi zima na ruce, ale když se pádluje jde to.
Máme objednanou komoru, tak nemusíme přetahovat. Plujeme kousek proti proudu a potom zase zpátky ke kempu. Někoho napadne se ještě podívat do jakéhosi slepého ramena a z něj do náhonu. Kajak je dlouhý, náhon úzký, trochu to dokonce teče, netuším kam jedu. Jestli se objeví česla, jsme v řiti. Naštěstí jedu jako poslední. Zpáteční cesta je dobrá posilovna. Meandry na takové neobratné potvoře nedávám. Po vyplutí z náhonu zjišťujeme že sněží a to celkem fest. Na Labi se do toho přidává ještě vítr, samozřejmě že v protisměru. Při plavbě zpátky do kempu mě sníh štípe do tváře a očí, ruce mi mrznou, jedním slovem paráda. Po zakotvení mám toho tak akorát. Jdu se dát do kupy, kam jinam než do vyhřáté restaurace. V ní se schyluje k dalšímu promítání. Venku pořád sněží. Video z Faroe Islands je super. Obdivuju kluky že to dali. Asi stárnu ale pro mě je to za hranicí, kdy bych si dovolenou ještě dokázal užít. Nicméně dívá se na to opravdu dobře. Gabovo video o splutí Dunaje z Vídně do Bratislavi je zase pohodička s pár vtipnými okamžiky :-) Po promítání opět klábosíme, ponejvíce nad plány na příští rok. Jsem unavený, jdu si brzo lehnout.

Ráno po probuzení nejsem ve své kůži, jakoby na mě něco lezlo. Venku je hodně sněhu. Nezbývá mi než vzít smetáček a zbavit auto sněhové čepice. Ondra svolává k dalšímu pádlování. S díky odmítám. Jednak na to nemám morál, ale hlavně potřebuju vymalovat byt, abych se mohl příští týden nastěhovat. Takže dělám poslední fotky, rychle se loučím a odjíždím.