Bornholm
Na tenhle Dánský ostrov mezi Polskem a Švédskem jsem se dost těšil. Severní kraje mám radši než lidmi přeplněné středomoří. Nakonec se vše podařilo a s Vikingtourem jedeme postarší dodávkou přes Rujánu, trajektem do ostrovního přístavu Røne. Cestu nám zpříjemňuje hlas jakéhosi prý známého moraváka, kterému téměř nerozumím.
Nizozemí - Fríské ostrovy
Pádlování v Nizozemí by mě ani ve snu nenapadlo, kdyby s tím nepřišel Míra. A protože si pořídil i nové velké auto, mohlo se jet. Míra naplánoval splutí jedné říčky a potom pádlování po Wadensee, mezi západofrískými ostrovy. Nápad se mi líbil, Holandsko není od nás tak daleko, zhruba 900 kilometrů a neslyšel jsem, že by tam někdo pádloval.
Klintemala
Loni na festivalu jsem do Ondry hučel, ať vymyslí pádlování někam na sever. Ze začátku se na to moc netvářil, ale při zveřejnění letošních expedic se u něj na webu objevilo jedno Švédsko. Neváhal jsem a přihlásil se. Sice jsem už tou dobou věděl, že se budu těsně před tím vracet z pádlování v Rusku, ale jeden den na přesun z Brna do Liberce by měl stačit. Odjezd trochu zkomplikovalo rozbité auto při návratu z předchozí akce, ale nakonec přeci jen odjíždím.
Solovky
Sedím na lavičce v přístavu Рабочеостровск, pozoruju okolí a rozjímám. Říkám si, jestli pobíhající psi někomu patří, nebo jsou divocí. Na všechno je tady potřeba nějaké povolení. Loď, co měla připlout tady ještě není. Všude je na naše poměry nepořádek, občas se objeví opilý domorodec. Zdá se že tady v Rusku čas ubíhá jinak. Vnímám ten rozdíl, když poslouchám své nové kamarády. Pořád něco plánují, chtějí vědět co bude, kdy přesně to bude, co se stane za chvíli atd. Při pohledu na Ruskou realitu se přemáhám, abych se nesmál. Něco mi říká, že za pár dní nás ten evropský shon přejde, Dost možná k tomu přispěje nakoupená vodka. Holky jsou tady milé, ale poněkud statné, s hlubším hlasem. Obojí vzbuzuje respekt. Knížka Ruština na cesty se ukazuje téměř nepoužitelná.
Pádluj o 106
Na tuhle akci jsem se těšil a zároveň se jí bál. Jednak kvůli pokračující rekonstrukci bytu je má fyzička opravdu špatná a aby toho nebylo málo, vyhodil jsem si žebra. Od Gargána jsem v lodi neseděl, a stejně ji mám u Ondry. Vlastně letos napádlováno mám míň než se chystám o víkendu uplout nonstop. Masáž sice žebra trochu srovnala, ale cítím, že to ještě není ono. Nicméně, v pátek odjíždím. Po několika dopravních zácpách dojíždím do Týna nad Vltavou. U vody marně hledám kemp.
Gargano
Pádlování na Garganu jsem nijak neplánoval. Našel jsem jarní akci na Ondrových stránkách a po přečtení několika článků na webu se zdálo, že je to zajímavý kousek světa. Jarní termín mezi dvěma státními svátky byl ideální, jen čtyři dny dovolené. Taky bych rád vyzkoušel na moři svou novou loď. Takže volba byla jasná, jede se
Lipari
Je pátek, kolem poledního a máme za sebou na moři první záběry pádlem. Kempíme na jedné z mála pláží na ostrově Volcano, u zavřené restaurace. Jíme, válíme se, popíjíme, koupeme se, prostě klasika. Dokonce kdosi objevuje v písku uvízlé šlapadlo. Nenecháváme se dlouho pobízet a snažíme se ho vyprostit.
Rujána
Mám dovolenou, zařizuju pár restů a taky jakési připojištění na cestu. Absolvuji oběd urodičů, dávám věci do auta a už si to šinu do Liberce, kde máme sraz. Cestou na dálnici mi začíná stávkovat auto. Zpomaluji a škytání motoru ustává. Naštěstí můžu jet dál, ale o dost pomaleji.
Seakayak festival v Týnci nad Labem
Za hnusného poprchávání dojíždím do Týnce nad Labem. V místní benzínce tankuju naftu. Podle papírového itineráře, co jsem si sepsal den předem skutečně nacházím kemp. Zdá se prázdný. Naštěstí je tady něco jako hospoda a co je důležité je otevřená. Tam se od obsluhy dozvídám jednak že jsem tady správně a dále že Ondra s loděma už je tady v kempu.
Korsika
V pátek, v den kdy na Mělníku začíná vinobraní zařizuji poslední věci na expedici. Centrum města je uzavřené, všude mraky lidí, není kde zaparkovat, paráda. I přesto úspěšně odjíždíme. S klukama máme nástup na Černém mostě a na poslední chvíli se od Ondry dozvídáme změnu, Ujo nastupuje na Zličíně do jiného auta. Můj nově pořízený 80 litrový loďák, obtěžkaný několika PET lahvemi s vínem není nejlehčí.
Vánoční Sázava
Jednoho, tuším že zimního dne jsem Riccovi začal povídat o akci nazvané Vánoční Sázava. Asi byl můj projev přesvědčivý, kamarád prohlásil že jedem! Bezvadné, teď jen vymyslet na čem poplujeme, a jak se tam dostaneme. A že jsme kluci šikovný, vymysleli jsme plán. Půjčíme si od Ricciho bratránka obstarožní nafukovací kajak, ten dáme do batohu a vydáme se na místo startu takzvanou hromadnou dopravou.
Lužnice
První tábořiště máme na levém břehu. Ze Suchdola jsme vypluli asi ve tři hodiny odpoledne ze 125 ř.km. Voda je čistá a je jí dost, aby se dalo jet. V korytě bylo několik spadlých kmenů, jeden z nich jsme překonávali tak, že jsem z háčku vystoupil přímo na strom, odlehčená loď najela na něj taky, potom přes bagáž vystoupil Kormidelník, loď jsme přetáhli, já jsem se přes bagáž dostal dopředu, a kdyby kormidelník odrazil jen o chviličku déle ani by mi nepodrazil nohy. Utábořili jsme se dost brzo, na vykoupání v nedaleké pískovně bylo dost času (opět krásně čistá voda a kromě nás jen pár rybářů).
Vltava
Třetí den cesty, tábořiště před Krumlovem, na pravém břehu, 292 ř. km Na tohle tábořiště jsme se dostali po těžké cestě-2 kilometry zpátky proti proudu řeky. V sobotu jsme spouštěli lodě na Lipnu II, prozkoumali řeku nad přehradou i kanál z Lipna I-mohutný klenutý tunel, široký tak, že se v něm bez problémů otočí kanoe. Noc na neděli jsme přespali pod velkým dubem na břehu přehrady.
