Klintemåla

Loni na festivalu jsem do Ondry hučel, ať vymyslí pádlování někam na sever. Ze začátku se na to moc netvářil, ale při zveřejnění letošních expedic se u něj na webu objevilo jedno Švédsko. Neváhal jsem a přihlásil se. Sice jsem už tou dobou věděl, že se budu těsně před tím vracet z pádlování v Rusku, ale jeden den na přesun z Brna do Liberce by měl stačit. Odjezd trochu zkomplikovalo rozbité auto při návratu z předchozí akce, ale nakonec přeci jen odjíždím. Jedeme známou dodávkou do Sassnitzu na Rujáně. Zvyklý na ruské nekonečné roviny mi to přijde jako kousek. Ve free shopu kupuju lahev Whisky a myslím že tří litrový karton vína. Mám tušení že obojí přijde vhod. Za chvíli zevlujeme po trajektu, Chvíli chrníme na palubě, odkud nás vyžene přeprška a to trochu legračně. Podlahu mají pokrytou umělohmotným roštem, pravděpodobně proti uklouznutí. Je vysoký několik centimetrů. Když zaprší a loď se začne kymácet (stačí trochu), voda pod roštem začne cestovat. A hned máte mokrý spacák. Prostě nemají na palubě odtokový kanálek. K ránu už frčíme po silnici do Klintemaly. Po cestě dokupujeme v místním supermarketu zásoby. Je to tady o dost dražší, než u nás, zhruba 3x. Mám pocit, že co jsem ušetřil na Solovkách, probendím tady. Naštěstí příležitostí k utrácení budeme mít málo. Odpoledne jsme na místě. Je nádherné počasí. Svačinka, zevlování, Pádlujeme kousek po zálivu výletním tempem. Beru si suchý oblek a za chvíli je mi hic jak sviňa. No jo, je vidět, že jsme o dobrých pár set kilometrů jižněji než kde jsme byli v Rusku. Vypadá to, že suché kalhoty už potřebovat nebudu. I voda je o mnoho teplejší, v pohodě se v ní dá koupat, zvlášť ve sluncem prohřátých mělčinách.

Ráno balíme výbavu do lodí. Jak jsem se narychlo vracel z Ruska, zjišťuju, že mám ještě dost místa v komorách. Na mé situaci je krásně vidět, kolik zbytečností si člověk bere, když může. A to mám od Ondry půjčený jeho malý kajak. Pádlujeme ze zátoky ven kousek na volné moře. Čekají nás menší rychlejší vlnky. Loď pode mnou se mi zdá trochu vratší a to máme s Ondrou stejný model kajaku, jen ten jeho je vyrobený z kompozitu. Za chvíli stejně mizíme mezi ostrovy, do úkrytu před větrem. Celý týden pádlujeme v oblasti mezi Blankaholmem a Klintemalou. Máme skvělé počasí, prší nám jen jednu noc plus dopoledne. Potom už jen malé přepršky. Jsem ještě plný dojmů z Ruska, tady je daleko víc civilizace. Na většině větších ostrovů jsou domy, nebo spíš větší chaty, u nich sauna a parní lázeň. Je to tady daleko víc obydlené, ale je možné, když by člověk přijel od nás z Čech, může se mu zdát, že je v divočině. U udržovaných domů mají posekanou trávu, stožár na vlajku, kolikrát i větší bazén (což nechápu) a motorový člun.

Nakupujeme v Klintemale v přístavním obchůdku. Součástí krámku je jakési rychlé občerstvení, tomu se těžko odolává. Objednáváme si s Pepou místní specialitu a fish and chips. Ty mořské potvory jsou super.

Při pádlování každou chvíli míjíme ostrovy s cedulemi se zákazem vstupu na pevninu. Jsou tam ptačí rezervace. Respektujeme to a táboříme kde se může. Naštěstí se dá pohodlně vybrat, ostrovů je tady skutečně dost. Komárů moc nelítá, tedy ve srovnání s tajgou. Zato klíšťat je tu víc než dost. Stačí se projít na borůvky a hned jich pár máme na nohou.

Jak čas utíká, tenčí se nám zásoby alkoholu. To je poučení pro příště, vzít s sebou víc vína. V jedné přístavní restauraci si dáváme pizzu a pivko značky Starobrno, to je tady všude. Počasí je pořád skvělé, jen občas se přižene bouřka. Tohle střídavé počasí nutí každou chvíli k převlékání. Když začne pršet citelně se ochladí, vysvitne slunce a je vedro. Začínám uvažovat o pořízení stormbagu. Ten se přetáhne i přes záchranku a převlékání se tím dost zjednoduší. Poslední den se opravdu vyčasí, po dopádlování k autu je toho slunce na mě až moc. To je tak, když poslední den lezu na slunce víc než bych měl. Ale je tady vážně fajn, nechápu co ostatní vidí na těch profláklých místech v jižních mořích, kde je spousta lidí a hic jak sviňa. Tady se dá přespat skoro kdekoliv, je to tu čisté, téměř bez lidí a pro nás celkem blízko. Jediný nedostatek je ta nesmyslná prohibice na alkohol. Naštěstí si můžeme přivézt vlastní zásoby. Vypadá to, že jsem si to tady zamiloval. Rád bych se sem příští rok zase vrátil.